Čím dál více lidí začíná volit vegetariánský či veganský životní styl. Jsou přesvědčeni, že to nedělají kvůli módě či trendům, ale z jiných důvodů. K těm nejčastějším patří láska ke zvířatům a nesouhlas s jejich zabíjením a snaha pomoci naší planetě, neboť považují vegetariánství za ekologičtější.
Pokud by bylo po jejich, celá lidská populace by přešla na tento typ stravy a jateční přístroje by zůstaly vypnuty, než by byly zcela zničeny. Jaké by však byly důsledky takovéhoto činu? Skutečně bychom tím pomohli zvířatům či přírodě? Nebo bychom ji ještě více zničili?
Pravdou je, že v klasických velkochovech rozhodně zvířata nemají optimální podmínky, a každý, kdo má jen trochu soucitu, to musí označit za týrání. Fotografie krav v malých stáních, telata ihned po porodu odtržena od svých matek a umístěna do malých kójí, či slepice namačkané v klecích, to je skutečná realita. Mnoho lidí vidí pouze úhledně zabalené maso v chladicím boxu supermarketu, ale už se příliš nezajímá, co je za tím.
Faktem však je, že jsme původem všežravci. Máme na to uzpůsobené jak zuby, tak trávicí soustavu i procesy našeho těla. Ty vyžadují nejen vitaminy a jiné látky, které se nacházejí v rostlinné stravě, nýbrž i proteiny a vitamíny, které najdeme jen v mase. Typickým příkladem může být vitamín B12, který často musí vegetariáni uměle doplňovat. A pokud jde o děti, pak tento nevyvážený typ jídelníčku může narušit jejich vývoj – obvykle jsou křehčí, bledší, nemají takovou svalovou hmotu ani tolik energie, jako jejich vrstevníci.
Jistě, najdeme spoustu celebrit, které tento typ stravy propagují a říkají, jak se cítí lépe. Zajímavé ovšem je, že mezi těmito lidmi tak nějak chybí kvalifikovaní výživoví poradci, kteří se v oboru skutečně vyznají. A že vliv na lidské tělo není zrovna nejlepší, dokazuje například tenista Rafael Nadal, který byl dlouhodobým propagátorem a tvrdil, že je stále ve špičkové formě – dokud se jeho tělo nezhroutilo a on nebyl nucen začít opět jíst živočišné produkty.
A pokud jde o ekologii a o to, kolik je potřeba na nakrmení jedné krávy, stačí si jen položit otázku: jak dlouho trvá, než vyroste tráva poté, co ji kráva spase? A jak dlouho trvá, než vyroste například obilí? Navíc se obvykle pasou v místech, která jsou pro pěstování obilnin nevhodná, jako jsou například horské louky. A pokud jde o metan, což je také častým argumentem, mám jen jednu otázku: divocí přežvýkavci jako bizoni či pakoně, jejichž obrovská stáda jsme prakticky zdecimovali, jej neprodukovali?
Proto než změníte jídelníček, zamyslete se, jaké důsledky to bude mít. Nejen pro vás, ale i pro přírodu. Zaslouží si to.