Vzhledem se tato užitečná rostlina podobá jeteli. Má drobnější modrofialové květy a dorůstá do výšky asi půl metru. Jde o nenáročnou rostlinu, která nemá výrazné nároky na pěstování. Vyhovují ji teplejší oblasti a neutrální půda. V Česku se tolice vojtěška Nakliceno pěstuje na celém území. Její domovinou je původně Asie a do Evropy se dostala pravděpodobně přes antické Řecko. Zajímavostí je, že je tato pícnina hojně pěstovaná v Jižní Africe v oblastech, kde jsou velké pštrosí farmy. Tvoří základní surovinu pro jejich výkrm. U nás je podávaná hlavně hovězímu dobytku, a to čerstvá nebo jako senáž. Ze sušených rostlin se lisují granule, které se většinou používají v malochovech pro příkrm různých hospodářských zvířat od králíků po kozy.
Tato zajímavá rostlina s celou řadou vitamínů (A, D, C, E, K) a minerálních látek (železo, fosfor, sodík, křemík) je vhodná i pro lidi. Samozřejmě z hlediska prospěšnosti jsou nejlepší čerstvé rostliny, ze kterých se lisuje v odšťavňovači šťáva. Výborným zpestřením jsou naklíčená semínka, jejichž klíčky mohou zpestřit zimní jídelníček a dodat tělu řadu užitečných a prospěšných látek. Vojtěšku můžete také usušit a použít drcenou nať, nebo si rovnou zakoupit prášek v obchodech s potravinovými doplňky.
Tolice vojtěška umí snižovat hladinu cholesterolu, takže snižuje riziko srdečních chorob a mrtvice. Je to také silné antirevmatikum a prostředek k detoxikaci organismu, což můžete vyzkoušet s příchodem jara.
Své uplatnění má už stovky let v čínské medicíně, kde se užívá při léčbě vředů, k léčení nechutenství nebo nemocí trávícího traktu, proti revmatickým bolestem a proti otokům.
I přes pozitivní účinek na lidský organismus se nedoporučuje dlouhodobé užívání a po tříměsíční kúře by se s konzumací mělo na čas přestat. Pozor si také musí dát lidé, kteří užívají léky proti srážlivosti krve a nejprve by se měli poradit se svým lékařem.