Motorových olejů, které jsou nabízeny v různých obchodech, a na čerpacích stanicích je více, než dost. Je ale v podstatě jasné, že když chceme, nebo dokonce nutně potřebujeme správný olej, tak nemůžeme sáhnout po prvním balení, které nám doslova padne do ruky. To by nemusela být nešťastnější volba. Mnohdy bohužel ani nemůžeme očekávat, že dostaneme požadující odpověď od obsluhy, většinou totiž nemají žádné větší známosti o našem problému. Kdo nám může skutečně pomoci, bude manuál, kde výrobce uvádí všechny podstatné informace k našemu vozidlu.
Na co se zaměřit:
- Na normu výrobce – pokud automobilka požaduje, aby použitý olej splňoval její normy, tak to bude skutečně bod, od kterého musíme začít. Když se budeme podle tohoto návodu držet, tak máme záruku toho správného oleje. Normy obvykle nalezneme opět ve zmíněném manuálu, ale také je možno je dohledat, pokud nám to čas dovolí v různých internetových vyhledávačích olejů. Pokud známe normu, není problém vyhledat olej, který jí bude mít vyznačenou na svém obalu.
- Na výkonnostní třídu – v dnešní době je dokonce důležitější, než viskozitní. Pokud vůz nemá stanovenou normu, budeme se muset zaměřit na tuto vlastnost. Jedná se prakticky o jednotný systém Evropské asociace výrobců automobilů – ACEA. Ještě zde nalezneme označení A – pro zážehové motory, B – pro vznětové a C – je určeno pro motory pevných částic. Druhé označení je číslice, což značí výkonnostní třídu.
- Na viskozitní třídu – opět je dobré dbát na rady výrobce. Je to takový standard, kterým se označuje viskozita samotného oleje neboli jeho tuhost při různých teplotách. Často se s ní setkáme v označení, kdy je na obalu uvedeno, že je zde například olej 10W-40. Čísla mohou být rozdílná. Vyšší číslice budou označovat hustotu oleje za vysokých teplot, a budou znamenat hustší olej, který zajistí dostatečné mazání. Vše podstatné je též uvedeno v manuálu.