Když se dostal do obuvnického a textilního průmyslu takzvaný suchý zip, způsobil tak trochu průmyslovou revoluci. Najednou měli výrobci oděvů a obuvi nové možnosti, které dokázali většinou plně využít. I mezi zákazníky byl tento módní výstřelek velice vítán.
- Možná, že si mnozí z nás ještě pamatují školní léta v té době.
- Bylo naprosto nemožné, abychom si v šatně zavazovali tkaničky.
Tato „zipománie“ pomalu ustala, ale suchý zip naštěstí zůstal. Je to dokonalý způsob zapínání. Přitom je to docela jednoduché.
- Jedná se o textilní materiál, který je tvořený dvěma vrstvami.
- Textilie, ze které ční jemná vlákna – očka.
- Druhá textilie, která je pokryta sítí drobných nylonových háčků.
Je to prostě jako květ bodláku či lopuchu, který se vám při letní procházce přilepí na oblečení nebo na srst vašeho psa. A přesně tak byl také vynalezen. Když se švýcarský inženýr Georges de Mestral vydal se svým psem roku 1948 na procházku do Alp, všiml si lepícího efektu semen lopuchu. A už v jeho hlavě začala vznikat myšlenka na přelomový způsob připínání různých věcí v interiéru kosmických lodí. Mohl se tak vyřešit stav beztíže.
Drží skutečně spolehlivě
Suchý zip je zajímavý tím, že se dá snadno rozpojit, ale jeho odpor vůči bočním silám je neskutečně silný. Některé vyráběné druhy mají takovou sílu, že udrží váhu jedné tuny.
- Klasický suchý zip má stále své pevné místo především v textilním průmyslu a v obuvnictví.
- Své využití vychází i při připevňování různých reklamních nápisů a obrázků.
- Vynachválit si ho nemohou například mateřské školky.
Další variantou je samolepicí suchý zip. Ten se využívá především při tvorbě dekorací. Nejlépe přilne na pevném, neporézním povrchu.
- Suchý zip dovede ušetřit práci i švadlenám a krejčím.
- Před samotným přišitím lze látku pouze přilepit, což usnadní přišití.